|
|
Napsali o
nás - 2009
▪
1997 - 2002 ▪
2003 ▪
2004 ▪
2005 ▪
2006 ▪
2007 ▪
2008
▪ 2009
▪ 2010
▪
zpět - Napsali o nás
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
29.
12. 2010Na Štěpána uzavřeli seriál běžců
Třtice
– Poslední závod devětadvacetidílného seriálu s názvem Pohár
běžců Kladenska a Rakovnicka se odehrál jako dvacátý osmý
v pořadí ve Třtici na Rakovnicku. Vánoční přespolní běh byl
posledním závodem celoročního běžeckého klání a v prosinci
jediný, když pro příliš velké přívaly sněhu byl na začátku
prosince zrušen kros ve Slaném.
|
Také ve Třtici v příjemném mrazivém a slunečném počasí bodovali
běžci z rakovnického regionu a potvrdili svými výsledky svou
celoroční běžeckou formu i výborná umístění v celkovém pořadí
poháru. Závod, který pořádá Tělovýchovná jednota Rekrea Třtice,
přilákal na start 4,6 km dlouhé trati pěkný počet závodníků,
plných šedesát šest, z toho deset žen. Závodníci se museli
vypořádat nejen se souvislou sněhovou pokrývkou trati, ale také
s mrazem kolem dvanácti stupňů. Závod je ale poměrně krátký
a také po dlouhých dnech vysvitlo slunce, což bylo pro tento
sváteční běh velmi příjemné.
Mezi favority na celkové prvenství v závodě bylo nutno
počítat jak s mladým Ondřejem |
 |
Čadkem, tak samozřejmě i s vynikajícím veteránem od 40 let
Josefem Poduškou. Těmto borcům dokázal částečně sekundovat jen
další kladenský běžec Metoděj Fikez. Závod pro sebe nakonec
rozhodl veterán Poduška, který nástrahy sněhobílé trati zvládl
za 17,09 minut, když svůj mírný náskok ještě navýšil v posledním
stoupání zhruba kilometr před cílem.
Druhý doběhl vítěz kategorie do 39 let Čadek (17,32)
a třetí další veterán od 40 let Fikez, jenž ale již nabral více
než minutovou ztrátu. Mezi ženami si tentokrát jen s malým
23vteřinovým náskokem doběhla do cíle jako první novostrašecká
Gabriela Raková (21,04) před kladenskou Rybáčkovou (21,27),
která ovšem vyhrála svou kategorii žen do 34 let. Třetí se
umístila další běžkyně z okresu Rakovník, Ivana Ryšavá z Rudy,
v dobrém čase 24,31 minuty.
Vánočního běhu se zúčastnilo celkem 14 běžců
z rakovnického okresu. Zajímavý byl souboj rakovnického Dvořáka
s řevničovským Břízou. Šlo sice už jen o prestiž, jelikož Dvořák
již v „Poháru“ nemohl Břízu bodově předstihnout, ale i tak to
byl souboj tvrdý. V cíli byl nakonec o 27 vteřin dříve Richard
Dvořák závodící za Sambar Kladno (19,24) a v kategorii do 39 let
obsadil páté místo právě před šestým Pavlem Břízou (MK Kladno).
Z dalších běžců regionu obsadil ve stejné kategorii 11. místo
Kamil Němeček (21,50) z Rakovníka,
od 16. místa se za sebou srovnali běžci z pořádající Třtice,
a to Richard Hnízdil (23,33), Patrik Pošta (27,41) a Martin
Pošta (27,43).
V kategorii od 40 let doběhl na pátém
místě v pěkném čase 19,35 a po tvrdém souboji s kladenským
rivalem Vinšem (19,31) rakovnický Miroslav Stehlík, desátý pak
byl Josef Vorel (21,10), také z Rakovníka. Dva zástupci regionu
soupeřili také mezi patnácti soupeři kategorie od 50 let (vyhrál
ji Václav Klos ze Stochova ve vynikajícím čase 19,28 min).
Z našich byl lepší Karel Filip (22,54) z Nového
Strašecí. S nemocí laborující Josef Beránek z Krušovic přiběhl
za 24,46 min. až dvanáctý, ale tomuto běžci šlo hlavně o to, aby
dokončil běžeckou meziregionální sérii „Poháru“ bez jediné
pauzy. Úspěchem rakovnických barev pak dopadla kategorie běžců
od 60 let. Mezi třemi účastníky tu pohodlně vyhrál Sláva Pilík
(24,20) před kladenským Chocholou (26,58) a Dolečkem ze Staré
Boleslavi (28,58).
V kategorii od 70 let pak znovu dominoval Jan Merunka
z Lán, který časem 25,13 porazil svého jediného soupeře
Ladislava Tlustého z Kladna (27,23). Mezi ženami se ještě
na třetím místě kategorie
do 34 let umístila domácí Anežka Vejražková.
Letošní sezónu tedy běžci zakončili o druhém vánočním svátku
a šest běžců z regionu dosáhlo na medailové posty také
v celoročním hodnocení soutěže. Závody ale prakticky nekončí,
jelikož od ledna začíná sezóna další.
Sport, ve kterém se soupeří celoročně a vlastně bez
přestávky, začíná novým ročníkem Poháru běžců Kladenska
a Rakovnicka až v sobotu 8. ledna v Kladně. Maratón v Unhošti,
který měl být v první den roku prvním závodem „Poháru“, byl
totiž z důvodu příliš velkého množství sněhu na trati shledán
jako nebezpečný a bude na pořadu závodů až 16. dubna 2011.
SLÁVA PILÍK
zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/ostatni_region/na-stepana-uzavreli-serial-bezcu20101228.html
|
|
strana
10 číslo
23 23. listopadu |
|
TŘTICE
|
PUTUJEME PO VESNICÍCH
VES A JEJÍ HISTORIE |
|
Ves Třtice
leží 16 kilometrů jihozápadně od Slaného, 4 kilometry
severozápadně od Nového Strašecí.
První zmínky o vsi jsou v církevních záznamech z let 1352 –
1405. Ves náležela ke křivoklátskému královskému panství
a její držitelé byli křivoklátskými many. K roku 1405 je
znám Mikuláš ze Třtic, který měl v té době spor s Daliborem
z Kozojed.
K roku 1408 se jmenuje Jan řečený Čihák sezením na tvrzi
Skřivaň, který prodal téhož roku plat ke kostelu ve Třetici.
K roku 1432 se jako svědek při nějaké při uvádí Václav z Malnic
a ze Třtice. 
Zápis manských knih hradu Křivoklátu, založených v roce
1454, uvádí mana Jaroslava Kvasnice (Kvasničku), držícího
tvrz, dvůr a ves Třtice, ale bez konkrétního data. V zápisu
stojí, že jmenovaný Kvasnička ze vsi Třtice, man hradu
křivoklátského měl povinnost „na hrad v železné zbroji
přijíti a zde plniti, co mu kázáno bude.“
Jaroslav Kvasnice zemřel ještě před rokem 1458 a manství
Třtice získal od krále Jiřího z Poděbrad Jan Zlýkněz
z Lipna, příslušný zápis mu byl ale dán až roku 1474.
V roce 1460 zapsal král Jiří z Poděbrad také nějaké platy na
vsi Třtice Bořivojovi z Lochovic a ze Třtice.
Kateřina z Buchlovic, provdaná Kobíková z Opatova, se
podruhé provdala za Petra z Lauterbachu a ze Třtice, kterému
roku 1467 zapsala ves Malovaly. Svého druhého manžela opět
přežila a jmenuje se ovdovělá ještě roku 1482.
V roce 1506 držel Třtici nebo její část Kába z Rybňan.
Roku 1540 držel část vsi Heřman Straka z Nedabylic.V roce
1548 připadla část vsi ke Mšeci (Kornhausu) a v roce
1558 zastavil král Ferdinand I. část Třtice Janu Bořitovi z Martinic
(některé prameny uvádí, že ji zastavil pánům z Donína, od
kterých ji Martinic získal).
Martinickou část Třtice spolu se zastavenými vesnicemi
Vašírovem, Bezděkovem, Bratronicemi a Lhotou,
vyplatil roku1566 ze zástavy od Jana Bořity z Martinic
arcikníže Ferdinand, který rok před tím přijal do zástavy od
císaře Maxmiliána panství Křivoklát a vsi nebo jejich části
k němu znovu připojil.
Dalším majitelem křivoklátského panství s částí Třtice byl
Jiřík z Lobkovic, kterému císař Rudolf II. panství zastavil
1.května 1577.
O části patřící ke Mšeci se uvádí, že při dělení dědictví po
Janovi z Kolovrat roku 1548 získal Ludvík Bezdružický
z Kolovrat zámek Kornhaus se dvorem a městečkem a vsi Milý,
Srby, Lhotu, Žehrovice, Třtici, Honice, Třebichovice,
Hořešovice, Lodenici, Kačici atd. Ludvík zemřel v roce
1555 a svými dědici ustanovil syny Jana a Zdislava Abdona.
Panství mšecké, k němuž mimo zámek, dvůr a městečko jen dvůr
zemanský v Třetici náležel, bylo tak zadluženo, že muselo
být prodáno. Dle smluv z let 1567, 68 a 69 prodal Jan
z Kolovrat v nepřítomnosti svého bratra Zdislava Abdona
mšecké panství a rovněž dvůr ve Třtici atd. Bedřichu
Míčanovi z Klinštejna a z Roztok na Žehrovicích. Od něho pak
koupil celé panství 1.dubna 1585 Matyáš Štampach ze Štampachu.
Jmenovaná část Třtice však zřejmě zůstala v majetku rodu
Mičanů z Klinštejna, protože roku 1595 ji držela Marie
Mičanová z Klinštejna a z Roztok. Od roku 1600 drží tuto
část vsi František Vojkovský z Milhostic na Šanově. 
Vedle výše uvedených dílů vsi zde existoval zřejmě ještě
jeden statek (zpupný dvůr ve Třetici s chalupou a s lesem),
který roku 1603 prodal Zikmund Frankengrüner z Kynšperka
císaři Rudolfu II.
Na počátku 17.století patřila ves již celá pod panství
Křivoklát, protože v pobělohorských konfiskacích se neuvádí
a v Berní rule z roku 1654 je zapsána u panství Křivoklát
Jeho Milosti císařské. V rámci tohoto panství pak sdílela
jeho další osudy.
Podle Berní ruly byly ve vsi Třtici s filiálním kostelem po
válce 4 osedlé a 8 pustých statků a 4 osedlé a 10 pustých
chalup.
Dne 6.6.1685 bylo panství Křivoklát včetně vsi Třtice
prodáno Arnoštu Josefovi hraběti z Valdštejna. Ten před svou
smrtí, roku 1708, odkázal všechna svá panství synu Janu
Josefovi hraběti z Valdštejna. Jan Josef zemřel roku
1733 a posledním pořízením panství se vším ostatním odkázal
své dceři Marii Anně provdané z Fürstenberka.
Marie Anna zemřela roku 1756 a panství spadlo z polovice na
její děti – Josefa Václava a Karla Egona knížete z Fürstenberka,
na Jindřišku provdanou kněžnu z Thurnu a na Marii Terezii,
novicku v klášteře Voršulinek na Hradčanech. Z druhé
polovice bylo zřízeno rodinné svěřenství, jehož držitelem se
od roku 1756 s povolením císařovny Marie Terezie stal
Karel Egon, který pak získal i ostatní díly svých sourozenců
a zemřel roku 1787.
Dědicem se stal syn Filip, který zemřel v mládí roku
1790 a panství odkázal synu Karlu Gabrielovi a dceři
Leopoldině, provdané princezně Essenské, Rothenburské a Rheinfeldské.
Karel Gabriel ale zemřel již roku 1799 ještě nedospělý a za
dědičky se roku 1800 prohlásily jeho matka Marie Josefa,
ovdovělá kněžna z Fürstenberka a sestra Leopoldina.
Podle smlouvy z roku 1803 se dědičky odřekly svých práv
ke statku rodiny Fürstenberské a panství přejal Karel Egon
kníže z Fürstenberka (narozený roku 1796) vnuk výše psaného
Karla Egona.
Tento Karel Egon zemřel roku 1856 a dědicem se stal
Maxmilián z Fürstenbeka. Ten zemřel roku 1873 a panství
přejal jako poručník nezletilého Maxmiliána Egona do roku
1885 jeho strýc kníže Emil Egon.
V Popisu okresního hejtmanství slanského z roku 1887 se
uvádí: Třtice ves nedaleko potoka Lodenického, 126 domů
s 911 obyvateli (438 mužů a 473 žen, 908 českých, 3 němečtí;
905 katolíků, 1 evangelík a 5 israelitů). Bývalý kraj
Pražský a panství Krušovice, fara a pošta Nové Strašecí,
škola dvoutřídní, filiální kostel sv.Mikuláše velmi
starožitný. Ke vsi patří poplužní dvůr Maxe Egona knížete z Fürstenberka,
Budský mlýn při Třtickém rybníce, mimo nějž doleji na potoce
rybníky Punčocha, Mlýnský a Pilský, hájovna Třtická a ¾
hodiny jihozápadně samota Třtický háj.
V Adresáři z roku 1904 se uvádí: K obci přidělena samota
Rudský mlýn, obyvatel 739, domů 130. Starosta František
Sailer, radní: František Pošta a František Vágner. V obci se
nachází velkostatek knížete Maxe Egona Fürstenberka. Kostel
filiální. Škola trojtřídní. Řídící učitel: Bohdan Fürst,
učitelé: Antonín Zelenka, Vladislav Fejfar a Božena
Frolíková, industriální učitelka, žáků 145.
V obci nachází se mlýn Václava Fouska. Živnostníci:
Hostince: Ludvík Sailer, František Vágner, Václav Čečrle,
Rudolf Vožech. Obchody: František Posledník, František Luma,
Václav Černý, Marie Kořánová, Emil Vožech, Hynek Vožech,
Antonín Vožech, František Horáček, Antonín Mudra, Josef
Kořán, František Kořán, Josef Hes, Antonín Hes a Karel Hes.
Kováři: Antonín Fuchs, Václav Lieberzeit. Řezníci: Václav
Čečrle, Antonín Hamouz. Kolář: Josef Uhlík. Krejčí:
František Černý, Josef Doskočil. Obuvníci: Karel Pelcman,
Karel Fencl. Cihlář: Antonín Čížek. Pokrývači: Antonín Zima,
Ludvík Zima, Antonín Pavlíček. Hotovitel dřevěného nářadí:
Josef Nič.
Spolkovou činnost reprezentovali: Ochotnicko – čtenářská
jednota „Třebízský“, Sbor dobrovolných hasičů a Společenstvo
parního mlátícího stroje.
Podle sčítání obyvatelstva a hospodářských zvířat v roce
1910 bylo ve Třetici 132 domů, 705 obyvatel – 346 mužů
a 359 žen, všichni Češi a katolíci. Dobytka bylo napočteno:
58 koní, 528 hovězího dobytka, 58 koz, 298 prasat,
1646 slepic, 307 hus, 18 kachen, 205 kusů jiné drůbeže
a 51 včelstev.
Při sčítání obyvatelstva k 1.prosinci 1930 zde bylo 156 domů
s 182 bytovými stranami ve kterých žilo759 obyvatel –
387 mužů a 372 žen.
Tolik stručně z historie obce Třtice. O zdejším kostele
tvrzi a jiných historických zajímavostech si povíme příště.
|
|
strana
12 číslo
24 7. prosince |
|
STŘÍPKY ZE TŘTICKÉ HISTORIE
|
| O nejstarších známých
obyvatelích
Pomineme-li jména nejstarších majitelů vsi nebo jejích
částí, které jsem uvedl v historické části seriálu Putujeme
po vesnicích, dochoval se nám zřejmě vůbec první kompletní
seznam obyvatel vsi v Soupisu poddaných Rakovnicka z roku
1651. Podle tohoto materiálu ve Třtici v udaném roce žili
Jakub Frydrych, rychtář (58 let), Alžběta, jeho manželka (34
let), Jan Vyklidil, sedlák (58), Barbora, manželka (58),
Markyta N., děvka (tímto označením není míněna kurtizána ale
děvečka) (25), Jan Zahrádka, chalupník (30), Marjána,
manželka (26), Václav Horáček, sedlák (23), Dorota, manželka
(20), Anna N., podruhyně (14), Matěj N., podruh (30),
Zuzana, manželka (26), Mikuláš Fencl, sedlák (30), Důra
(jinak Dorota), manželka (20), Pavel N., pohůnek (13),
Apolena N., podruhyně (25), Běta N., děvka (18), Vít N.,
podruh (98 ?), Václav Sýda, chalupník (25), Běta, manželka
(20), Adam Krejčí, chalupník (63), Kateřina, manželka (45),
Vít, syn (15), Vávra Kosáč, chalupník (68), Anna, manželka
(30), Šimon Vybulka, sedlák (31), Mandalena, manželka (35),
Matěj, syn (14), Jakub Pařízek, chalupník (30), Rozina,
manželka (28), Vondřej N. podruh (65), Kristýna, manželka
(50), Jiřík Moravec, chalupník (25), Káča, manželka (30)
a Anna jejich dcera (10).
Všichni jmenovaní byli katolíci, až na posledně jmenovanou
Annu, která zřejmě ještě nebyla schopna svatého přijímání.
Velkým N. jsou myslím značeni nevolníci.
O staré oboře nad Buckem
 V lesích
nad Buckem, za silnicí k Řevničovu jsou rozsáhlé zbytky
zdiva někdejší Fürstenberské obory. Napsal jsem o ní článek
ve Slánských listech z 27.prosince 1995. I když místopisně
patří spíš k Řevničovu nebude od věci, když si o ní stručně
povíme i v historii sousední Třtice.
První zprávy o této
oboře jsem našel v Hyšmanově a Paroubkově Popisu okresního
hejtmanství Slaný z roku 1887, kde je uvedeno: Myslivna „u
Řenčovské lísy“ při vchodu do ohrazené obory Maxovy...
Řevničovská lísa – pila, se u zdejšího nádraží nachází
dodnes a leží skutečně poblíž trosek zdí někdejší obory.
Bucek a řevničovské
lesy nad ním nepatřily k panství Mšec, ale k panství
Křivoklát a tvořili jeho nejsevernější část. Křivoklát
patřil odedávna dědičně českým králům. Poměrně krátkou dobu
- v letech 1685-1736 mu vládli také Valdštejnové, z nichž
Jan Josef hrabě z Valdštejna začal roku 1713 oplocovat
dřevěnou hradbou severní část panství, hlavně proti lovcům
a pytlákům z panství Smečno. Později byl plot nahrazen zdí
a byly oploceny revíry Lány, Brejl, Lužná a částečně Nový
dům, čímž vznikla takzvaná Velká obora, ve své době prý
největší v Čechách, která měřila po obvodu 25.100 vídeňských
sáhů a zaujímala 16.000 dolnorakouských jiter (vídeňský sáh
= 1,8964m a dolnorakouské jitro = 0,5754ha). Tahle Velká
obora byla roku 1816 zrušena, ale byla současně nahrazena
dvěma oborami menšími a to lánskou pro zvěř jelení a daňčí
a oborou řevničovskou pro zvěř černou a později také daňčí.
Oborní zdi, ploty,
zařízení obor a jejich údržba vyžadovaly značné náklady
a stálou péči. V oněch dobách to byly robotní povinnosti,
které hlavně šetřily panstvu náklady na pracovní úkony i na
živý či mrtvý inventář, neboť všechny pracovní pomůcky si
robotující přinášeli nebo přiváděli sami. Potažní roboty
konali především poddaní s velkými grunty, ručními robotami
byli postiženi nejvíce chalupníci a domkáři. Vrchnost si
osobovala právo požadovat na poddaných všechny práce. Práce
na oborních plotech tak byly jako trvalý úkol svěřovány
poddaným, kteří je nejen ovládali, ale kteří vlastnili
i potřebné nářadí. Po zrušení roboty pozbyli velkostatky
značnou část zejména potažních robot. Zahájili tedy striktní
hospodářský kurz, ve kterém zredukovali všechny položky,
které zvyšovaly režii a snižovaly výnosnost podnikání. K nim
patřil i nákladný chov velké zvěře ve volnosti, protože
působil velké škody nejen na kulturách jiných držitelů polí,
které bylo nutno hradit, ale i na vlastní úrodě velkostatku
a hlavně na lesních kulturách a porostech, jejichž jakostní
dřevo bylo stále hledanější surovinou pro stavebnictví
a průmysl vůbec. Obory zůstávaly, i když v omezeném
množství, ale nebyly již vázány bezprostředně na sídlo
feudála a o jejich poloze více rozhodovala chovatelská
účelnost. Jenže i uzavření zvěře za oborní ploty mělo svůj
rub. Zvěř degenerovala, ničila oborní porosty a co bylo
hlavní, dále rostly náklady na její výživu. Velké omezení
obornictví pak způsobila také první světová válka. Potřeba
šetřit krmivy umenšovala v chovech druhovou pestrost
a v některých případech měla za následek i zrušení obor.
Také nucené odstřely pro veřejné dodávky hodně narušily
původní chovatelské záměry. A poválečné poměry s dalším
omezením velkostatkářských držav, znamenaly na některých
majetcích konec oborního hospodářství.
Tolik obecně, ale nyní
se vraťme ke křivoklátským Fürstenberkům.
V roce 1733 zdědili
Fürstenberkové po Valdštejnech Křivoklát i s připojenými
statky, včetně obor, jejichž součástí byly také rybníky,
sloužící stejně jako obory coby pohotové zásobárny panstva.
Císař Karel se roku 1734 odřekl práva zpět koupení králům
Českým vyhraženého, proti zaplacení sumy 200.000 fl.rh.
a prohlásil Křivoklát za panství zpupné, k čemuž i stavové
královští roku 1735 přistoupili. Po Karlu Egonovi, který
zemřel roku 1787 držel všechny rodinné statky v Čechách jeho
syn Filip, který zemřel mlád roku 1790 a před svou smrtí
poručil svá panství synu Karlu Gabrielovi a dceři
Leopoldině. Karel Gabriel zemřel rovněž mlád roku 1799 a po
něm vládly panství ženy Fürstenberského rodu až do doby, kdy
je přejal Karel Egon kníže z Fürstenberka, narozený roku
1796.
Tenhle Karel Egon, vnuk
předchozího Karla Egona byl zřejmě zakladatelem naší obory,
protože zpráva z urbur křivoklátského panství říká že: „V
roce 1817 bylo vpuštěno do nové sviňské obory v Řevničově na
Křivoklátsku 26 divokých prasat, která se tam za pouhé tři
roky rozmnožila na 200 kusů, takže byl stanoven roční
odstřel 80 kusů.“
Dalším knížetem
v pořadí Fürstenberského panování byl Maxmilián Egon, po
kterém byla obora pojmenována. Po jeho smrti roku
1873 spravoval panství jeho bratr Emil Egon, jako poručník
nezletilého Maxmiliána Egona. Ten se ujal panství roku
1885 a jím také zřejmě fürstenberská vláda nad řevničovskou,
sviňskou nebo také Maxovou oborou končí. Ve dvacátých letech
ustoupily zájmy rodu zájmu státu a lánská i řevničovská
obora změnila majitele. Stát převzal, v té době více obor,
ale udržoval jen některé větší, hlavně z důvodů
reprezentačních. Obora řevničovská k nim zřejmě nepatřila
a zmenšená ostraha pak znamenala její pomalou a zatím ještě
nedokončenou likvidaci.
O kostele sv.Mikuláše
ve vsi Třtici
se rovněž píše
v Soupisu poddaných na Rakovnicku z roku 1651:
„Předešle tam
přisluhoval farář z Nového Strašecí, nyní přisluhuje jednou
v roce pan farář žnecký. Platí se mu od služby Boží 3 zlaté,
oběd a za leníky z každé krávy po 3 krejcarech.
Náleží k tomu záduší:
 Krav
v nájmě mezi lidmi, z nichž každoročně po 1 libře vosku nebo
po 20 groších míšeňských platiti mají, 62 kusy. Z dědin
zádušních každoročně vycházeti by mělo 7 kop 43 grošů,
z zahrad zádušních 32 grošů. Při počtu léta 1650 zůstávalo
hotově za kostelníky 14 kop míšeňských a na dluzích mezi
lidma do vyjítí roku 1649 2.349 kop 27 grošů 3 d.“
O památkách, které
kostel ve Třtici uchovával na konci 19.století podrobně
napsal Ferdinand Velc v Soupisu památek historických
a uměleckých, okres Slanský na str. 350 – 353.
O škole
O zdejší škole má obec
na svých stránkách vyčerpávající informace. My dnes
přinášíme pouze snímek zdejší nové školní budovy, slavnostně
otevřené 1.listopadu 1940. Ta však už od roku 1978 svým
vzdělávacím účelům neslouží.
O divadle
a Sokolu
O divadle
ve Třtici zatím mnoho zpráv nemáme. Jeden zajímavý článek
k tomuto tématu přineslo slánské Světlo v roce 1901:
„Velectěnému pánu, panu Bohdanu Fürstovi, řídícímu učiteli
ve Třtici!
Zasloužené díky
vzdáváme Vám, vážený pane, za obětavost, kterou jste ukázal dne
26.prosince 1900 při představení divadelním „Mladí pastýřové
betlémští“, zvláště každé otcovské a mateřské srdce bylo
vzrušeno nad výkonem Vámi tak pečlivě vypěstovaných našich dítek
a protož buďte ubezpečen, že hojného uznání jste došel
a skutečně nevíme jak bychom se Vám lépe odměnili za Vaše veliké
přičinění. Vzorně působil jste po všechna léta v naší obci
a doufáme, že i nadále o vzdělání naše a našich dítek pečovati
budete. Protož přijměte tedy naše díky a od nás všech upřímné:
Zaplať Vám Bůh! Ve Třici, dne 30.prosince 1900. František
Horáček.“
O divadelní činnosti Ochotnicko – čtenářské besedy
Třebízský, která je uvedena v Adresáři z roku 1904 jsem
zatím žádné další informace nedohledal.
Také o zdejší Tělocvičné jednotě Sokol víme pouze tolik, že
byla založena roce 1922 a působila v rámci župy Budečské. Po
roce 1989 se mezi obnovenými jednotami nejmenuje.
Libor Dobner
|
|
strana
10 číslo
24 7. prosince |
|
TŘTICE
|
PUTUJEME PO VESNICÍCH
HASTRMANŮ SE MISTNÍ
NEBOJÍ |
| |
|
|
Když jsem se dozvěděl, že další v řadě našich putování po
vesnicích bude obec Třtice na Rakovnicku, kdysi rovněž
patřící do velkého okresu Slánského, napadlo mě, že to bude
jen pár baráčků a chatek u rybníka Bucek. Ještě nikdy jsem
v těch místech nebyl.
 Jen
jsem vystoupil z autobusu již měnil názor. Kolem pěkně
udržované domky, novou fasádou svítící obecní úřad, kostelík
sv. Mikuláše, čistý rybník. Vydal jsem se na prohlídku obce,
potkal přitom a pohovořil s několika zajímavými lidmi a dnes
již vím, že…
… obec Třtice se nalézá asi 3 km od Nového Strašecí. Má více
než 400 obyvatel, dvě hospody s prozaickými jmény U Javora
a Veverka Rekrea; hospodyňkám dobře slouží prodejna potravin
Jednoty.
Třtice je velmi bohatá na vodu. Přímo v obci jsou čtyři
rybníky: Malý u hřbitova, Horní u dvora, Prostřední nad
kostelem a největší Dolní pod kostelem. Hastrmanů se
místní nebojí. „Jsou hodní,“ smál se muž pospíchající do
hostince U Javora. „Občas je vidím když jdu domů. Sedí
na hrázi a jak mě vidí, šups do vody…“
Vody je všude kolem plno. V katastru obce se nachází
rybník Bucek o rozloze 24,5 ha, tedy žádná louže. Je zde
celá soustava rybníků: Malý i Velký Bucek, Velká a Malá
Punčocha, rybník Mlýnský, Pilský, Vítovský, Červeňák.
Všechny jsou spojeny potokem Loděnice, jinak také zvaným
Kačák. Na Bucku je i několik kempů. Hlavně v létě je
tady živo. Je to kraj jako stvořený pro rekreaci,
koupání, houbaření.
O Třtici se dá říci, že je obcí soukromých
podnikatelů. Především šikovných řemeslníků. Není
problém zde sehnat truhláře, instalatéra, klempíře;
je tu i cukrářka a dokonce pět autodopravců. V obci
lze sehnat i kvalitní domácí med. Pořádně si jím
namazat krajíc chleba, housku, osladit čaj. Je tu
Včelí farma Víta Ibla, jehož sladký výrobek letos
dostal zlatou medaili v soutěži Český med
2010. V užitečném koníčku zapálenému včelaři pomáhá
celá rodina. Aby svůj medovicový lesní med poslal do
soutěže ho přesvědčila manželka.
 Žije
zde i spisovatelka Tereza Hejdová, jejíž čtvrtá kniha
vyšla letos v září. Jmenuje se Docta ingnorantia
a básník, prozaik a esejista Petr Kukal, jenž byl u křtu
knihy o Tereze řekl: „Její básně vždy míří k silné
pointě, která ji podtrhne jako meteor na noční obloze…“
A já si myslel, že Třtice je obyčejná osada…
Obec bohatě žije sportem. Závodně, na velmi dobré
úrovni zde hrají stolní tenis a futsal. Oba sporty
jsou sdruženy v TJ Rekrea Třtice, která v průběhu
roku pořádá i jiné, pro tělo zdravé akce. Každým
rokem vždy o první neděli v červenci je to Letní běh
Třtická Punčocha. Ve stejném měsíci je velká legrace
při neckyádě, přehlídce podivných plavidel na
hladině místního rybníka. V říjnu dochází i na
fotbal. V nelítostném klání proti sobě o vítězství
usilují místní děvčata a chlapci, aby se za pár let
na to třeba i vzali… Pečlivě je hlídána první
zasněžená sobota. To se v Třtici uskutečňuje Snow
Day neboli Sjezd na čemkoli. Sportovní rok bývá
završen Vánočním během 26. prosince. Všech akcí se
může zúčastnit každý a to bez rozdílu věku.
Pochopitelně mají svůj obecní úřad. Jeho zásluhou
byl vybudován i potřebný vodovod a tlaková splašková
kanalizace s čistírnou odpadních vod. V nedávných
volbách se starostou opětně stal Luboš Hejda,
místostarostou Pavel Ryba. Členy zastupitelstva jsou
Petr Köhler, Lada Urbaničová, Alena Vejražková,
Roman Rosenbaum a František Horáček. Určitě mají pro
nové volební období smělé plány, hlavně aby byly
dotace…
Tolik krátká pohlednice ze Třtice. Doporučuji
návštěvu této obce, ale spíš až na jaře a v létě,
kdy tam musí být božsky.
Zdeněk Tvrdek
|
zdroj: Slánské listy
|
Právě jsme se narodili |
|
Michal Škvor
zdroj: Škvorovi |
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
3.
10. 2010 - Jana
ElznicováVčelí farma ze Třtice má zlato
Třtice - Včelař
Vít Ibl se rozhodl poslat do soutěže Český med vzorek svého medu
a vyhrál zlatou medali. Blahopřejeme!
|
Zlatou
medaili za med zaslaný do soutěže Český med 2010 získal včelař
z Rakovnicka.
Vít Ibl ze Třtice je majitelem Včelí farmy. Do celoroční péčeo
včelstva (léčení) a následné zpracování medu, kterému se zde
věnuje náležitá pozornost a péče, je zapojena takřka celá
rodina.
Vít Ibl potvrdil: „Jsme malá rodinná včelí farma, tudíž si
veškeré práce okolo včel zajišťujeme sami.“ Med, který Vít Ibl
do celostátní soutěže poslal, hodnotil Výzkumný ústav včelařský,
s. r. o., Dol u Libčic nad Vltavou. „Do soutěže se posílají
vzorky. Buď jednotlivý med nebo celé soustavy. Já jsem konkrétně
do soutěže poslal medovicový med.“ |
Vít Ibl |
Medovicové (lesní) medy-jsou zpravidla tmavší barvy, což je
způsobeno rostlinnými barvivy, obsaženými v míze dřevin.
V porovnání s medy květovými obsahují více fruktózy a dextrinů,
ale především větší množství minerálních látek a stopových
prvků.Mají charakteristickou lahodnou vůni a chuť.
„My tady ve Třtici máme spíše smíšený med a málokdy se povede,
že medovicový je. Letos bylo studené jaro. Řepka byla v květu,
ale včely ještě byly slabé. Sběr se rozbíhal až postupně,
pozvolna a ž nás vlastně zachránila ta medovice,“ vysvětlil Vít
Ibl, který se soutěže zúčastnil poprvé.
O vítězství byl vyrozuměn písemnou formou. Dostal diplom
a certifikát mimo jiné s potvrzením, že zaslal do laboratoře
výzkumného ústavu včelařského Dol, med výborné kvality.
„Měli jsme s manželkou velkou radost, že jsme tak uspěli. Mám–li
být upřímný, byla to vlastně ona, kdo nadhodil, že bychom náš
med mohli do soutěže poslat,“ doplnil Vít Ibl.zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/vceli-farma-ze-trtice-ma-zlato20101003.html
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
|
1.
10. 2010 - Jana
Elznicová
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
20.
9. 2010 - Jana
Elznicová
Knihu Terezy pokřtili na
knižním veletrhu
Třtice -
Autorka ze Třice na Rakovnicku
Tereza Hejdová vydala svoji
čtvrtou knihu.
Mezi hosty sedmého ročníku
Polabského knižního veletrhu,
který navštívilo bezmála devět
tisíc lidí bylo možné potkat
nadanou autorku Terezu Hejdovou
ze Třtice na Rakovnicku.
|
Křest čtvrté sbírky
Byla zde totiž pokřtěna její knižní novinka s názvem
Docta Ignorantia. Jedná se o v pořadí již čtvrtou knihu Terezy.
Kmotry byli básník, prozaik a esejista Petr Kukal a organizátor
Polabského knižního veletrhu, spisovatel Jan Řehounek.
Je třeba zdůraznit, že se jednalo kmotry důstojné, neboť oba
pánové jsou členy Obce spisovatelů a Petr Kukal českého PEN
klubu (je součástí samostatných světových společenství PEN
s ústředím v Londýně. Základní myšlenkou je kulturní spolupráce,
snášenlivost národů, odpor a sepětí intelektuálů proti hrubému
násilí).
Petr Kukal o Tereze říká: „Tereza má schopnost být civilní
a zachycovat nadčasové současným |
Tereza Hejdová (Autor: archiv rodiny) |
slovníkem. Má všechny předpoklady k tomu autorsky růst. Její
básně téměř vždy míří k silné pointě, která ji podtrhne jak
meteor na noční obloze.“
Tvorba
Její básnickou prvotinou byla v roce 2005 útlá knížečka s názvem
Rara avis v překladu Bílý pták. Tereza Hejdová vysvětlila: „Je
věnovaná všem, kteří ještě nezapomněli, že pubertálním bouřením
usíná to horší z nás.“ Její maminka Lenka Hejdová sbírku
doplnila 13 perokresbami.
Knížku pokřtil mimo jiné básník a prozaik Václav Suchý
a fejetonistka Karla Krátká.
Jako druhá spatřila o rok později světlo světa sbírka Všech pět
P.
Dle slov autorky nabízí svérázná knížka praktickou přesto
poněkud poblázněnou poezii, neboť jde o sbírku určenou těm,
kteří verše ze zásady nečtou.
A tak kromě poetického počteníčka tu najdete i pero kresebné
pokoukáníčko, praktický kalendář a papírové měřítko. „A protože
jednotlivé stránky jsou vytrhávací, můžete je použít i jako
půvabnou záložku,“ dodala Tereza Hejdová.
Jedenatřicet básniček se tématicky vztahuje k jednotlivým
měsícům. Knížku na „pokoukáníčko“ opět proměňují perokresby
Lenky Hejdové. Večeře bez Rimbauda, právě tak se jmenuje třetí
sbírka, která Tereze vyšla v roce 2008. Ta je ilustrovaná
počítačově upravenými fotografiemi Tomáše Hejdy.
„Ta už byla napsána na vysoké škole a odrážela jinou rovinu.
Dotýkala se témat, koho mám ráda, koho čtu, kdo mě při psaní
ovlivnil. Zda je to při tvorbě ještě jen ovlivňování nebo už
plagiátorství,“ vysvětlila dále Tereza Hejdová.
Docta Ignorantia
Zatím poslední dílko Terezy Hejdové Docta Ignorantia je dle
jejích slov už psaní nejen z přetlaků a emocí, ale je už
racionálně promyšlené. „Třeba tím, že si napřed zvolím formu
a poté se ji snažím dodržet, jsem důslednější v metaforické
oblasti.
Jedná se spíše o volné verše, ale pokud je něco veršované tak
dbám na dodržení rytmu,“ doplnila Tereza Hejdová.
Dodejme, že sbírku vydala Rabasova galerie v Rakovníku.zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/kultura_region/knihu-terezy-pokrtili-na-kniznim-veletrhu20100920.html
|
|
TÝDENÍK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRAŠECKO
R A P O R T |
|
ROČNÍK 20 * ČÍSLO
35
ÚTERÝ 31. SRPNA 2010 |
| |
|
Řekli si "ano" 19. 8. 2010 - Městský úřad Nové Strašecí
Markéta Čečrlová (Třtice) a Michal Smrž (Nové
Strašecí)
zdroj: Raport
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
23.
8. 2010 - Jana
Elznicová
Rakovničan našel nevybuchlou
munici
Třtice
- Není to poprvé a zřejmě ani
naposledy, co pyrotechnik v
neděli dopoledne odstraňoval u
Bucku smutné pozůstatky války.
|
Pyrotechnik odvezl v neděli dopoledne od rybníka Bucek k odborné
likvidaci devět nábojů ráže 14,5 milimetru, kilo nábojů do pěchotních
zbraní a dva ruční granáty tentokrát bez zapalovačů.
Pyrotechnik
Na nevybuchlou válečnou munici narazil čtyřiašedesátiletý muž z
Rakovnicka.
Přivolal okamžitě policejní hlídku z Nového Strašecí, která místo
zajistila do doby, nežli dorazil pyrotechnik.
Opět se tedy potvrdilo, že hvozdy na Rakovnicku a především známé a
rekreanty velmi vyhledávané okolí Bucku nedaleko Třtice skrývá stále
velké množství ostré munice.
Není to totiž poprvé a zřejmě ani naposledy, co pyrotechnik odstraňoval
u Bucku smutné pozůstatky války.
Místní se nejvíce obávají toho, aby na munici nenarazily při hře děti.
Snadno se, ale může připlést do cesty i turistům a rekreantům.
Mluvčí rakovnické policie Lenka Černá proto upozornila: „Nálezce munice
se i v tomto případě zachoval zcela správně. Nedotýkal se jí a vytočil
číslo policie, která se o vše postarala.“Zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/zlociny-a-soudy/rakovnican-nasel-nevybuchlou-munici20100823.html
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
22.
8. 2010 - Miroslav
Koloc
|
Dresy se mění i za zelenými stoly
Rakovník
- Po letní přestávce se k životu opět
probouzí kromě fotbalu nejmasovější
sport na rakovnickém okrese stolní
tenis. Opět se bude bojovat hned v pěti
okresních výkonnostních třídách i v
Poháru Rakovnického deníku tříčlenných
družstev.
|
Na stolně tenisové mapě regionu se
v nadcházející sezoně opět po přestávce objeví Sokol Branov,
nádobíčko si chystají i Srbečtí, ve Třtici
přibude jeden tým a stejně tak tomu bude i v KST Rakovník.
Pouze v Novém Strašecí bude zrušeno céčko.
Poměrně čilý pohyb nastal i v červencovém přestupním
termínu. Největší posilu se podařilo získat Sokolu Hředle v osobě Jana
Pacourka, který svlékne janovský dres stejně jako jeho bratr Roman, jenž
ovšem míří do sestavy obhájce loňského prvenství v Poháru Rakovnického
deníku Red Crayfish Rakovník.
V OP I.třídy ještě nahlásil přestup Václav Havel z KK
Rakovník, mistra okresu 2010, do SK Přílepy. Škatule, škatule, hejbejte
se, nastalo i v nižších okresních třídách. Z KST Rakovník odchází Jan
Sosna do Sokola Rakovník a David Korcina posílí Loko Lužnou.
Z Přílep B má do Pšovlk namířeno Miroslav Hubka a z
rakovnické rezervy RC odchází Pavel Koutník do Baníku Lubná.Zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/ostatni_region/dresy-se-meni-i-za-zelenym-stolem20100822.html
|
|
Právě jsme se narodili |
 |
Vanessa Videmanová, 28. 5. 2010, váha 3
600 g, míra 51 cm.
Rodiče Lukáš Videman a Kateřina Novotná (porodnice Slaný)zdroj:
Videmanovi |
|
TÝDENÍK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRAŠECKO
R A P O R T |
|
ROČNÍK 20 * ČÍSLO
23
ÚTERÝ 8. ČERVNA 2010 |
| |
|
Dětský den s hasiči
TŘTICE (bed). Ve Třtici si pospíšili a
uspořádali dětský den už v sobotu 29. května na místním fotbalovém
hřišti. "Na uvítanou připravili mladí hasiči ukázky ze své činnosti.
Starší žáci a děti z přípravky předvedli požární útoky, mladší štafetu
požárních dvojic," popisuje začátek vydařeného dne kronikářka Lada
Urbanovičová.
To však nebylo zdaleka vše. Pro děti, které se na
hřišti sešly v hojném počtu, byly přichystány různé atraktivní
disciplíny. Mohly si např. vyzkoušet stříkání džběrovou stříkačkou,
zastřílet ze vzduchovky, zaskákat v pytli nebo zdolat překážkovou dráhu
na koloběžce. "Vyvrcholením soutěže byla přetahovaná na laně, které se
zúčastnili také rodiče. A protože počasí přálo, na závěr se všichni
přítomní hasiči s vervou pustili do vodní bitvy," dodává Lada
Urbanovičová. Byl to v sobotu ve Třtici opravdu vydařený dětský den.
zdroj: Raport
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
25.
5. 2010
-
Šárka Hoblíková
|
Plamen zakončil další rok náročné,
ale krásné práce s dětmi
Čistá -
Útok bez vody, štafety a požární útok,
to vše byla zkouška pro mladé hasiče v
Čisté.
|
Gejzíry vody a mohutné povzbuzování
se neslo z fotbalového hřiště v
Čisté. Mladí hasiči tu měřili své
síly ve hře Plamen pro okres
Rakovník. Poprvé se hra rozběhla v
roce 1972. Od té doby po určitých
zkušenostech se několikrát
upravovala pravidla i disciplíny.
Disciplíny
Do Čisté přijelo tentokrát během
pátku dvě stě třicet dětí, čistečtí
postavili celkem tři družstva.
Protože museli zvládnout celkem
čtyři disciplíny, akce se natáhla do
dvou dnů. Nejprve se mladí hasiči
rozběhali ve dvou štafetách. Starší
kategorie plnila útok CTIF, což je
útok bez vody, kde každý vykonává
jen své úkoly, překonává překážky,
běhá po lávce. Tahle disciplína
podle všech oslovených hasičů patří
mezi nejnáročnější.
Nakonec hasiče čekala královská disciplína – požární
utok. Tady se museli hasiči trefit
proudem vody přesně do terče, aby
naplnili desetilitrovou nádobku
vodou. Poté se rozsvítí světlo a
disciplína je splněna. Při tom se
samozřejmě měří čas. Na přípravu
čerpadla a hadic k útoku musí dětem
stačit pět minut.
Práce
Vlastimil Schuh,
velitel soutěže a vedoucí odborné
rady mládeže, k soutěži řekl:
„Plamen pro nás znamená vyvrcholení
a vyhodnocení celoroční práce s
mládeží za uplynulý školní rok. Není
to jen požární soutěž, ale také hry,
výlety, koupání i odborná teorie.“
Hra začala už v pátek odpoledne soutěží v uzlování, z
ní vyšel i „Mistr uzlu.“ Pak
následovalo opékání buřtů a nocování
ve stanech. Do soutěže se zapojují
už tříleté děti. Jedině na
Rakovnicku pro ně mají upravené
disciplíny. Nejlepší družstvo ze
starší kategorie hasičů postupuje do
krajského kola hry Plamen, které se
koná v Roztokách u Prahy.
V Čisté se Plamen konal poprvé. Díky perfektní práci
organizátorů a podpoře obce i
místních fotbalistů dopadl na
jedničku.
Stupně vítězů
Přípravka -
1. Třtice
; 2. Čistá A; 3. Lužná
Mladší - 1. Lužná;
2. Třtice;
3. Kolešovice
Starší - 1. Lužná; 2. Nové
Strašecí; 4. Rynholec
zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/mladi_hasici_v_ciste_20100525.html
|
|
TÝDENÍK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRAŠECKO
R A P O R T |
|
ROČNÍK 20 * ČÍSLO
20 ÚTERÝ
18.
KVĚTNA 2010 |
| |
|
Třtické hasičky
TŘTICE (bed). Ženská hasičská družstva
v okrese Rakovník mají nový přírůstek. Na začátku letošního roku bylo
založeno další při Sboru dobrovolných hasičů Třtice. Podle informace
kronikářky Lady Urbanovičové ho tvoří Lenka Svobodová, Ludmila
Horáčková, Šárka Eisová, Hana Svejkovská, Štěpánka Horáčková, Ivana
Kořánová, Lenka Nováková a Anežka Vejražková. „Děvčata pilně trénují a
mají za sebou první závody. Premiérově se zúčastnila 7. května
hasičského klání v Lužné“, doplnila Lada Urbanovičová
zdroj: Raport |
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
12.
5. 2010 - Redakce
|
Úspěch: dívky přivezly druhé místo
Třtice
- Dívky ze Třtice si přivezly z hasičské soutěže 2. místo v kategorii
žen.
|
|
Sbor dobrovolných hasičů
Třtice se v letošním roce rozrostl o ženské hasičské družstvo. Je
ve složení (na fotografii): Lenka Svobodová, Ludmila Horáčková, Šárka
Eisová, Hana Svejkovská, Štěpánka Horáčková, Ivana Kořánová, Lenka
Nováková a Anežka Vejražková. Děvčata pilně trénují a mají za sebou své
první závody, které se konaly 7. května v Lužné. Hasiči z Řevničova,
Lužné, Nového Strašecí, Rudy, Třtice a Kněževsi se utkali v požárním
útoku. Dívky ze Třtice přivezly 2. místo v kategorii žen |
SDH Třtice - družstvo žen |
|
|
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
8.
5. 2010 - Šárka
Hoblíková
|
Mezi hasiči bojovali také dorostenky
a ženy
Lužná -
Hasiči bojovali v požárním útoku.
|
V pátek 7. května se do Lužné
sjelo dvanáct hasičských družstev,
mezi nimi i dvě družstva dorostenek
a dvě družstva žen.
Hasiči z Řevničova, Lužné, Nového Strašecí, Rudy,
Ttřtice a Kněževse se utkali v
požárním útoku. Více si přečtěte
příští týden na stránkách
Rakovnického deníku.
|
Foto- Šárka Hoblíková
|
|
zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/hasici_luzna_20100507.html |
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
30.
3. 2010 -
Jana Elznicová
|
Měli fantastické masky Avatarů
Třtice
- Avatarové vyhráli první místo, druzí byli Pat a Mat.
|
Ve Třtici není 3D kino, ale na Sportovní karneval, který
se
zde
konal
27.
března
2010,
přišli
i
tři
Avatarové,
kteří
v
podání
Jany
Vožechové,
Aničky
Levové
a
Fandy
Náprstka
ohromili
všechny
přítomné.
Avatarové vyhráli první místo, druzí byli Pat a Mat, u
kterých
jsme
po
odmaskování
poznali
Petru
Vožechovou
a
Anežku
Vejražkovou.
Třetí
byla
Karkulka
v
podání
Pavla
Kořána.
Neměli
bychom
opomenout
ani
ostatní
masky,
které
měly
své
kouzlo
a
všechny
byly
oceněny.
Sportovní
karneval
ve
Třtici
má
svou
dlouholetou
tradici
a je
stále
v
oblibě.
Každoročně jej pořádá TJ Rekrea Třtice. V odpoledních
hodinách
je
vždy
Maškarní
bál
pro
děti
s
Jiřím
Ladrou,
večer
poté
Maškarní
bál
pro
dospělé.
V
letošním
roce
zde
hrála
skupina
Exploze.
|
|
| zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/kultura_region/meli-fantasticke-masky-avataru20100330.html |
|
RAKOVNICKÝ |
|
deník |
29.
3. 2010 -
Jana Elznicová
|
U rybníka se válela stará munice
Třtice
- Při procházce našel Rakovničan nebezpečný poklad.
|
Munici
ze
druhé
světové
války
našel
při
procházce
lesem
nedaleko
rybníku
Bucek
u
Třtice
dvaačtyřicetiletý
muž
z
Rakovnicka.
Po
nálezu
se
zachoval
zcela
správně.
Na
nic
nesahal
a
vytočil
telefonní
číslo
policie.
Přivolaní
novostrašečtí
policisté
místo
nálezu
zajistili
a
přivolali
pyrotechnika.
Mluvčí
rakovnické
policie
René
Černý
konkretizoval:
„Stará
nevybuchlá
munice
představuje
vždy
velké
nebezpečí.
Pyrotechnik odvezl od Bucku k odborné likvidaci dva
kusy
granátu
F1,
jeden
minometný
granát
a
padesát
kusů
pěchotního
střeliva.“
|
|
| zdroj:
http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/u-rybnika-se-valela-stara-munice20100329.html |
|
nahoru
|
